OD NĚKOLIKA ZÁVODŮ K CELOSVĚTOVÉMU MISTROVSTVÍ

Vůbec první sezóna F1 v roce 1950 zahrnovala pouhých sedm závodů, všechny se konaly v Evropě s výjimkou závodu Indianapolis 500, který byl technicky součástí šampionátu, ale jel se podle jiných pravidel. Silverstone hostil první Velkou cenu v květnu 1950 a další závody se konaly na klasických okruzích jako Monako, Monza a Spa-Francorchamps—tratě, které se později staly synonymem pro tento sport.

S postupem let se Formule 1 postupně rozšířila i mimo Evropu. V šedesátých letech přibyly závody v Severní a Jižní Americe a v sedmdesátých letech se k nim přidalo Japonsko a Jižní Afrika. Tyto přírůstky znamenaly počátek přechodu Formule 1 z primárně evropské soutěže na skutečně globální šampionát.

VÍCE ZÁVODŮ, VÍCE ZEMÍ

Osmdesátá a devadesátá léta znamenala ještě větší snahu o mezinárodní expanzi. Byly zavedeny závody v Austrálii, Malajsii a na Středním východě. Bernie Ecclestone, který hrál klíčovou roli při utváření moderní Formule 1, zajistil lukrativní smlouvy na přenesení závodů na nové trhy.

Současně zůstalo mnoho klasických evropských okruhů základní součástí kalendáře. Tratě jako Silverstone, Monza a Spa nadále hostily v každé sezóně jedny z nejnapínavějších a nejpamátnějších závodů. Tyto okruhy s náročným uspořádáním a hlubokou historií si oblíbili jezdci i fanoušci.

Některé okruhy však i v tomto období bojovaly s finanční náročností pořádání Grand Prix. To znamenalo, že zatímco se kalendář rozšiřoval, některé závody, jako například Velká cena Portugalska v Estorilu a Velká cena Francie v Magny-Cours, začaly zanikat.

NOVÉ KOLAUDACE A NAPLNĚNÝ PROGRAM

V roce 2010 došlo k jedné z největších změn v kalendářní strategii Formule 1’. Pod novým vlastnictvím Liberty Media se sport výrazně zaměřil na rozšíření své přítomnosti ve Spojených státech, na Středním východě a v Asii. Přibyly nové závody v Ázerbájdžánu a Rusku, a přestože se plánovaná Velká cena Vietnamu nikdy neuskutečnila, směr F1’byl jasný—chtěla se stát větší a komerčně atraktivnější než kdykoli předtím.

Důležitý zlom přišel se zavedením závodů v Miami a Las Vegas. Tyto závody byly koncipovány nejen jako závody, ale také jako zábavní podívaná s koncerty, vystoupeními celebrit a významnými marketingovými kampaněmi. Do programu se také ve větší míře zapojil Blízký východ - Saúdská Arábie a Katar si zajistily dlouhodobé smlouvy.

Tato rychlá expanze však vedla také k těžkým rozhodnutím. Klasické okruhy jako Hockenheim a Nürburgring v Německu, které kdysi hrály zásadní roli v historii F1, zmizely z kalendáře kvůli finančním potížím. Dokonce i závody jako Velká cena Francie, kdysi klíčová součást evropské části šampionátu, byly vyřazeny.

Kolik je toho příliš mnoho?

Jak se Formule 1 rozrůstala, rostly i obavy z délky sezóny. V reakci na to zavedla F1 limit 25 závodů za sezónu, jehož cílem bylo vyvážit její globální ambice s fyzickými a logistickými nároky kladenými na týmy, jezdce a personál.

Pro týmy znamená delší kalendář více cestování, větší únavu a vyšší náklady. Zatímco větší týmy mají prostředky na rotaci personálu a zvládání pracovní zátěže, menší týmy čelí větším problémům, jak udržet krok s rostoucími nároky prodloužené sezóny.

Pro řidiče může být psychická a fyzická zátěž nabitého kalendáře značná. Závody se konají na více kontinentech, a proto mohou mít na výkonnost vliv jet lag, únava z cestování a omezený čas na zotavení mezi jednotlivými závody.

U fanoušků je debata rozpolcenější. Někteří mají rádi více závodů, protože to znamená více akcí v průběhu celého roku. Jiní mají pocit, že příliš mnoho závodů může rozmělnit vzrušení a každá Velká cena se tak stává méně výjimečnou. Navíc nahrazování tradičních závodišť moderními okruhy, které jsou navrženy pro komerční využití, vede k obavám, že F1 ztrácí část své identity.

Klasické okruhy, které obstály ve zkoušce času

• Silverstone (Velká Británie) – Rodiště Formule 1, kde se v roce 1950 konal první závod mistrovství světa. Je známý svým rychlým a plynulým uspořádáním s ikonickými zatáčkami jako Maggots, Becketts a Copse.
• Monza (Itálie) – Přezdívá se jí “Chrám rychlosti”, Monza je nejrychlejší okruh F1 s dlouhými rovinkami a minimálním přítlakem. Je stálou součástí F1 od roku 1950 a je proslulý svými vášnivými fanoušky Tifosi.
• Monaco (Monako) – Jediný okruh, který nesplňuje požadavek F1’na minimální délku, ale vzhledem ke své historii zůstává nezbytný. Úzké uličky ztěžují předjíždění, takže kvalifikace se stává nejdůležitější částí víkendu.
• Suzuka (Japonsko) – Jediná osmičková trať v F1, známá svými technickými zatáčkami, jako jsou esíčka a 130R, díky nimž je oblíbená mezi jezdci i fanoušky.

PŘÍBĚH KALENDÁŘE

Pohledem do budoucna bude muset formule 1 najít udržitelný přístup ke svému kalendáři. Jedním z řešení, které se již zavádí, je rotační systém, kdy se některé závody střídají každý rok, místo aby byly stálými stálicemi.

Velká cena Belgie ve Spa-Francorchamps si zajistila své místo až do roku 2031, ale pouze na základě rotace, což znamená, že bude hostit závody v letech 2026, 2027, 2029 a 2031, zatímco v letech 2028 a 2030 bude z kalendáře vyřazena. Tento systém by mohl pomoci vyvážit potřebu expanze a zároveň zajistit, že klasická místa zůstanou součástí sportu, i když ne každou sezónu.

Některé okruhy zároveň začínají z kalendáře vypadávat, aby uvolnily místo novým sportovištím. Velká cena Nizozemska v Zandvoortu nebude pokračovat po roce 2026, protože se pořadatelé rozhodli neprodloužit smlouvu. Zatímco Zandvoort byl v posledních letech oblíbeným doplňkem, jeho odchod odpovídá snaze F1 expandovat do nových regionů. V souvislosti s dalším rozvojem sportu by mohlo dojít k obměně nebo odstranění i dalších tratí, jako je například Imola.

Dalším klíčovým tématem bude udržitelnost. Vzhledem k tomu, že F1 usiluje o uhlíkovou neutralitu do roku 2030, mohly by být nutné změny v plánování závodů. Seskupování závodů podle regionů namísto přeskakování mezi kontinenty několikrát za sezónu by mohlo snížit zbytečné cestování a zvýšit efektivitu. Tím by se nejen snížil dopad tohoto sportu na životní prostředí, ale také by se snížila zátěž týmů a personálu během dlouhé sezóny.

Jedním z největších cílů pro expanzi je Afrika, přičemž zájem o pořádání Grand Prix projevila jak Rwanda, tak jihoafrický okruh Kyalami’. F1 nepořádala na tomto kontinentu závod od roku 1993 a návrat by pomohl sportu oslovit skutečně globální publikum. Na zajištění dohody o pořádání nové africké Grand Prix se však stále pracuje a je třeba překonat finanční a logistické problémy.